Válka mezi Pruskem a Rakosko-uherskem v roce 1866 byla co do doby jejího trvání velice krátká, ale co se týče  významu pro celou Evropu o to významnější. V naší národní paměti se zachovala především bitvou u Hradce králové. Tento střet byl nejpočetnějším co se týře nasazených vojáku v 19 století. Proto není divu, že i naši členové se o tuto válku začali aktivně zajímat. Tentokrát jsme oblékli uniformy Saských vojáků. Ti v Bitvě u Hradce Králové stáli na straně svého rakouského spojence. A tak si můžeme každý rok připomínat tyto události účastí na rekonstrukci této bitvy.

Historie jednotky:

Ve válce roku 1866 představujeme 3. Prapor polních myslivců saského království, který je organizovaný do 3. brigády 1. divize saské armády. Saská armáda byla rozdělena do čtyř pěchotních brigád. Každá brigáda sestávala ze čtyř praporů. Kromě toho byla zřízena kavalérie a lehká pěchotní brigáda. V roce 1852 obdržela každá pěchotní brigáda lékařskou jednotku. V následujících letech byla armáda průběžně modernizována. Pěchota dostala v létě roku 1860 čerpané pušky Liège pro kompresní projektily. V letech německo-dánské války a německé války byla armáda dvakrát mobilizována: poprvé v roce 1850 Sasko stálo ve sporu mezi Pruskem a Rakouskem, po rozdělení země Šlesvicko-Holštýnsko, na rakouské straně; podruhé v roce 1859 bojovat s Rakouskem proti Francii. V obou případech však nedošlo k žádným bojovým střetům. Příčiny německé války spočívaly v rakousko-pruském sporu o dominantní roli v německé konfederaci (německý dualismus). Prusové se snažili získat rozhodující pozici mezi ostatními německými zeměmi. Záminkou k válce byl spor o správu Šlesvicka a Holštýnska, po skončení německo-dánské války v roce 1864. Saská loajalita vůči Rakousku nechala saskému králi jinou možnost než zmobilizovat se v tomto konfliktu bojovat proti Prusku. Na začátku války bylo v okolí Drážďan mobilizováno 32000 vojáků, pod vrchní velením 1866 bylo korunního prince Alberta. Po vyhlášení války dne 16. července 1866 pruská armáda překročila hranici v Strehlau a Löbau.
Dne 15. června, vtrhla do země pruská vojska a pronikla hluboko do saského území. Velitel saské armády, korunní princ Albert, věděl, že se nemůže postavit proti více než 50.000 pruských vojáků se svými 32.000 mužů. Dne 17. června, opustil Sasko se svým sborem a odešel do Čech, kde se hodlal spojit s rakouskou armádou. Rakouská armáda byla v době překračování hranic Saska u Olomouce. Přes několik střetů bylo zřejmé, že postupující pruská vojska nepůjde jednoduše zastavit. Dne 3. července došlo u Hradce Králové k rozhodující bitvě. Dodnes je tato bitva největší, která na našem území proběhla. Střetlo se zde 221000 Prusů s 195000 Rakušany a 22000 Sasy. Díky pruské taktice se podařilo prolomit rakouskou obranu a došlo k ústupu rakouských sil dále na Moravu. 26. 7. byl uzavřen předběžný Mikulovský mír. Návrat saských vojáků se konal až v říjnu téhož roku.
Po tomto míru došlo k novému uspořádání a saská armáda nadále bojovala pod spojenou Německou armádou, ovšem ponechala si některá privilegia. Bohatí se mohli ze služby vykoupit a Saský král zůstal velitelem saské armády, i když nejvyšším velitelem byl král Pruska.

Nástup před bitvou