Stručná historie pluku

Jednotka se řadí mezi významné staropruské pluky, díky čemuž měla určité výsostné postavení. Pluk byl založen 16. prosince 1665 plukovníkem Johannem von Fargella v Regensburgu, Norimberku a Frankfurtu. Od roku 1679 je označován jako Anhaltský pluk. Po mírové smlouvě z roku 1697 byl zredukován pouze na jeden prapor, avšak již v roce 1699 byl znovu posílen na dva prapory a v roce 1718 na tři prapory. Od roku 1735 zahrnoval také 3 granátnické roty. Od roku 1722 byl pluk situován v univerzitním městě Halle an der Saale a jeho rekrutačním regionem bylo stanoveno Magdeburské vévodství a později až do roku 1757 byly pravidelně poskytovány další odvody z knížectví Dessau. Pluk byl považován, zejména kvůli svým významným majitelům, za elitní a nechyběl u mnoha slavných válečných událostí 18. století. V roce 1806 však skončila historie této jednotky s dlouhou a bohatou bojovou tradicí, když byl po kapitulaci Magdeburku pluk v tichosti a beze oficialit rozpuštěn.

Zajímavosti a odlišnosti pluku:

Jak bylo zmíněno výše, pluk byl vedle králova 15. Gardového Regimentu jediný v celé pruské armádě se třemi prapory. Uniformy pluku byly velmi jednoduché a jen málo zdobené. Krajkové ozdoby kabátu, stejně jako pompony a šňůry klobouků byly v tradiční pruské černobílé kombinaci. Velmi neobvyklá byla ústroj poddůstojníků. Nosili bílý nákrčník, na klobouku měli úzký zlatý lem a opasek se šavlí nosili ukrytý pod vestou. To byly znaky jinak běžně užívané důstojníky. Další odlišností byla poboční zbraň mužstva, kterou na rozdíl od většiny jiných pluků nebyla běžná pruský pěchotní šavle, ale méně obvyklý dělostřelecký palaš s mosazným košem a rovnou čepelí.

Bojová cesta pluku

• · 9. března 1741 bitva u Glogau,

  · 10. dubna 1741 Mollwitz,

  · září 1744 obsazení Prahy,

  · 4. června 1745 bitva u Hohenfriedbergu,

  · 15. prosince 1745 bitva u Kesselsdorfu,

  · října 1756 bitva u Lovosic,

  · 6. května 1757 bitva o Prahu,

  · 18. června 1757 bitva u Kolína (ztráta celého praporu),

  · 1858 obrana Saska,

  · 23. července 1759 bitva u Paltzigu,

  · 12. srpna 1759 bitva u Kunersdorfu,

  · prosince 1759 boje o Meissen,

  · červenec 1760 obležení Drážďan,

  · 21. července 1762 bitva u Burkersdorfu.

Majitelé pluku v 18. století:

· od srpna 1693 do roku 1745 Leopold I. Anhaltsko-Desavský, též zvaný Starý Desavan, kníže Anhaltska-Desavska, blízký přítel krále Friedricha Viléma, během 22 bitev a 27 obléhání byl jen jednou postřelen, ačkoli se nebezpečí nevyhýbal, vojáci ho prohlásili za nezranitelného, měl velmi výjimečné postavení, reformátor a modernizátor armády, mladý Friedrich s ním tak vřelé vztahy neměl, ale respektoval jej,

· od dubna 1747 do roku 1751 Leopold II. Maxmilián Anhaltsko-Desavský, německý askánský princ a vládce Anhaltsko-desavského knížectví,

· od července 1756 do roku 1758 Leopold III. Fridrich Franz Anhaltsko-Desavský, známý také jako kníže Franz nebo otec Franz, německý askánský princ, od roku 1751 až do roku 1807 byl panujícího kníže z Anhaltsko-desavského knížectví,

· v roce 1758 Henning Alexander von Kahlden, téhož roku těžce zraněn v Zorndorfu a při následné amputaci nohy zemřel,

· od března 1759 do roku 1784 Franz Adolph of Anhalt-Bernburg-Schaumburg-Hoym, dědičný německý askánský princ,

· od dubna 1784 do roku 1788 Heinrich Ernst von Leipziger, pocházel ze staré meissenské šlechty z Lipska

· od června 1788 do roku 1800 Johan Leopold von Thadden,

· od října 1800 do roku 1806 Johan Jeremias von Renouard.