Sako(Kabátec)

Ačkoli byl kabát založený na převládajícím civilním střihu, nebyl tak objemný a oproti civilnímu kabátu byl vojenský účelně zkrácen, zejména pro ekonomičtější hospodaření s látkou. Šosy sahaly jen na délku paže volně svěšené podél těla, tj. asi do poloviny stehen. Kvalita materiálu nebyla zrovna dobrá. Životnost se počítala pouze na dva roky. Po této době mohli vojáci prodat to, co zůstalo z kabátu civilním překupníkům, tedy s podmínkou odstřižení lemů či jiných výrazných znaků, aby byli civilisté snadno rozpoznatelní. Materiál byl v té době velice drahý a tak byla uniforma sešívána i z velice malých ústřižků látky. Během jednotlivých tažení trpěla látka uniformy. Proto vojáci často vypadali jako trhani. Přesto panovala snaha oděv udržovat v co nejlepším stavu.

Popis:

Přesto že mnoho pluků mělo kabáty s klopami, které byly původně navrženy tak, aby se za špatného počasí daly sepnout, jiné pluky klopy vůbec neměly. V pozdější části Fridrichovi vlády pak byly klopy střiženy tak zkoseně,
že se sepnout ani nedaly. Barva kabátu byla univerzální „pruská modrá“ s různými lemy. Ne všechny musely mít límec. Existovaly dva vzory manžety: „pruský“ vzor s knoflíkovou klopou, která byla obvykle viditelná pouze nad manžetou, ale někdy byla protažena až k spodnímu okraji rukávu; a „švédský“ vzor, který nosí Regimeny 7, 15, 28, 31-43, 46, 47 a 49-55, ve stylu rukavic se dvěma knoflíky na horním okraji.

ukazovaly tak barvu podšívky (obvykle matně makově červená). Nárameník na levém rameni, někdy v barvě lemů, nosili všichni kromě důstojníků a poddůstojníků. Chlopně kapes po stranách šosů byly třívrcholové, vodorovné a byly lemovány červeně, stejně jako knoflíkové dírky. Knoflíky na prsou byly obecně v párech, po šesti na každé klopě (nebo na místě klop u pluků, které je na kabátech neměly), s dalším párem na níže s odpovídajícími knoflíkovými dírkami v vlevo, a někdy i s krajkovými smyčkami. Ty mohly být i vzadu v pase. Zdobné smyčky nosilo mnoho pluků a vlastně byly velmi typické pro pruskou armádu. Původně vycházejí z krajek na východoevropských sutanách či kaftanech, proto se tento krajkový vzor stal známým jako brandenburský.