Domů » Články » Kterak jsme se ubránili?

Kterak jsme se ubránili?


 
Začátek dubna nás přivítal opět optimisticky. Týden před akcí bylo nádherné slunečné počasí, dvacet stupňů a ideální příležitost na akci. Toto počasí jsme ovšem strávili ve sklepě tvořením zásobovacích prostor pro náš půjčovnový arzenál. Pesimistická klika našeho klubu již začala větřit něco o obratu počasí. Předpověď meteorologů nezklamala, a v pátek již bylo zataženo, krásně poprchávalo a pocitově jsme se vraceli do širokých zmrzlých plání matičky Rusi. Naštěstí se oproti loňskému roku počasí v průběhu dne vylepšilo a my se tak mohli těšit ze suchých stanů a možnosti trávit čas pod přístřeškem.

Již při plánování bylo jasné, že co se týká počtů pušek, budeme atakovat rekordní čísla. V průběhu soboty se naše počty dostaly na úctyhodné číslo 19 střelců, což přepisuje historickou tabulku účasti. Toto číslo dále doplnily, tři vynikající bubeníci a posléze i důstojník na koni. Brzké dopoledne bylo ve znamení cvičení. Zde jsme uplatnili systém tří stanovišť, kde základní výcvik probíhal pod taktovkou zkušených poddůstojníků. Po nacvičení všech základních cviků a tvarů již byl čas vše odzkoušet při prvním bitevním střetu. V členitém terénu padlo rozhodnutí využít menší taktické celky a dát příležitost jednotlivým četám, aby vynikly. Křídla nám kryla ve svahu lehká myslivecká pěchota a veškeré možné obchvaty nám hlídalo kozácké jezdectvo. I přes naši drtivou převahu jsme se postupně takticky stahovali na předem připravené výhodnější pozice. První rota se skrytá za hradbu u přístupové cesty rozhodla zkusit své štěstí v boji o skleníky, zatímco druhá četa statečně bránila vstupní bránu a výpadovou branku. Zdecimovaná francouzská armáda se takto dostala do křížové palby a již nebyla schopná pokračovat dále v útoku. Hrad byl ubráněn!

Po obědě jsme se doslechli, že první porážka francouzské vojáky nezastavila. Jejich předsunutá hlídka se rozhodla napadnout naši zásobovací četu, která sbírala dříví na otop. Během krátké chvíle tuto neozbrojenou skupinku Francouzi zcela zničili a chystali se zajmout přistavený vůz. Nebyl čas ptát se kdo je kdo, a tak jsme se s písní na rtech znovu pustili do bojové vřavy. Po zkušenostech z ostrých střeleb nám všem bylo jasné, že po dvou salvách musíme přeživší nesmrtelné jedince dobít svými bodáky. Když už to vypadalo, že vůz je náš, zasáhlo francouzské jezdectvo, před kterým jsme museli ustoupit a znovu zformovat naše řady. Následným soustředěným útokem jsme opět zaujali pozice u vozu a pro případ útoku ze strany jezdectva jsme vytvořili obranný čtverec- karé. Když Francouzi přivezli své těžké dělostřelectvo, tak jsme však museli kapitulovat. Dva průstřely dělovou koulí nás částečně oslabily, takže padlo rozhodnutí se stáhnout na takticky výhodnější výšiny, ze kterých budeme moci Francouzkou armádu pohodlněji a bezpečněji ostřelovat. Francouzi, již také početně oslabenější nás sice zkusili napadnout, ale taktická výhoda byla na naší straně a tak se již do žádných větších akcí nepouštěli a my tak mohli slavit – hrad byl opět ubráněn!  

Doufejme tedy, že i za rok to Francouzi na nás zkusí a my jim opět slavně ukážeme, jak zdatný je v boji ruský voják.

Vašek

WP-Backgrounds Lite by InoPlugs Web Design and Juwelier Schönmann 1010 Wien