Rok 2020 nám přinesl kromě jiných překvapení i dlouho slibované globální oteplení a tak tradiční zimní pochod, jež pořádáme pro naše příslušníky, spíš připomínal brzko jarní štrapáci po našich luzích a hájích. I když se zdálo, že první týden v únoru slibuje alespoň nějakou šanci užít si zimní povětří, tak nás, oproti jiným letům, cestou nepotkaly ani zamrzlé toky, ani zasněžená krajina. Takže budu parafrázovat jistý hysterický výkřik a zvolám „Zničili jste mi zimu!“, i když vlastně nevím kdo.
V sobotu ráno jsme se setkali na „Hlavasu“, odkud nás vlak dopravil do obce Zbýšov, odkud jsme zahájili naše putování po Slavkovském bojišti. První kopec ze zmíněné obce nám hezky provětral plicní kanálky a my mohli obdivovat výhled na pomyslný střed bojiště Slavkovské bitvy. Poté se naše kroky obrátily k obci Prace. Tam jsme vzdali čest u hromadného hrobu, kde jsou pochováni i příslušníci našeho Apšeronského pluku. Po krátké modlitbě libě přednesené Honzíkem jsme vyrazili do dalšího stoupáku směrem k Mohyle míru. Plánovanou občerstvovací pauzu jsme zde ovšem nevykonali, a to z důvodu neprovozu zde příslušející kantýny. A tak po krátkém vydýchání a vzdání pocty jsme opět nastartovali naše přezůvky a vyrazili do konečného cíle našeho putování tj. Sokolnic. Zde jsme prošli oborou a shlédli naše působiště ze zimní bitvy na Slavkově. Naše anabáze skončila v místním pivovarnickém provozu, kde jsme obsadili venkovní zahrádku a díky příjemným jarním teplotám se odměnili prvním zahrádkovým pěnivým mokem v tomto roce. Po příjemně strávené dvouhodince jsme odtud vyrazili na autobus, jež nás promptně dopravil zpátky do Brna. Takže příští rok snad už zase na sněhu Pochodu zdar.
