Kde zahájit letní provoz? No kde jinde než tam, kde budu moci dát na odiv zbytku populace svůj dokonalý lepý vzhled a pověstný šarm. Prostředí, jež je pro mé první letní vystoupení dostatečně reprezentativní, může poskytnout pouze lázeňské město se svým nezaměnitelným vzhledem. Unaven Karlovými Vary jsem tento rok přijal pozvánku na hostování v zahraniční a to v zemi Rakouské. Lázeňské město Baden patří ke skvostům lázeňské architektury a kasino, jež je zde dislokováno, je jedno z největších v Evropě. Místo krásné na první i druhý pohled.
Stanové ležení, jež jsme zbudovali na kopci nad městem, poskytovalo nádherný výhled a člověku se chtělo zvolat „to jsou ty panorámata“. Páteční teplota vzduchu se nebezpečně přiblížila hranici, kdy molekuly vody mění své skupenství na plynné. Ani večer nepřinesl mnoho ochlazení a následné útoky krevsajících tvorů byly opravdu velice agresivní. Na druhou stranu se alespoň ukázalo kdo je v naší skupině k nakousnutí a kdo ne. Jako další zajímavý objev musím ohlásit skutečnost, že postavit si tropico, jež je integrální součástí mého stanu a pod nímž se slézají osoby holdující alkoholovým produktům, nebyl z mých nejšťastnějších nápadů. K ránu jsem konečně usnul.
Druhý den od rána teplota vzduchu nezadržitelně stoupala a stoupala. Snídaně poskytnutá rakouskými přáteli mně opět utvrdila v tom, že kvalita produktů, jež nám nabízí obchodní síť v naší republice, poněkud pokulhává za jinými na západ orientovanými destinacemi. V 11:00 jsme v počtu šesti střelců a jednoho bubeníka vyrazili do samotného městečka. Místo samotné krásné, ale nápad že propochodujeme celé město, nebyl z nejlepších. Teplotní kolaps byl opravdu aktuální a v některých zvláště vypjatých chvílích šlo už určitě o zdraví. K celkovému přehřátí nemalou měrou přispěl i hodinový proslov různých potentátů města Baden, včetně ministra čehosi. Tato monotónní záležitost trvala celých 60 minut, kdy jsme museli stát v plné parádě na rozpáleném náměstí. Pot z nás už doslova cákal a se syčením se okamžitě vypařoval při kontaktu s kamennou strukturou náměstí. Po nekonečném proslovu jsme se dopotáceli do parku před kasinem. Zde jsme provedli transport postižených vojáků k vodnímu toku, kde se nacházela nebojová část naší skupiny. Vytrvalci zvládli ještě ukázky uniforem a výcviku a potom jsme se také svalili do stínu pod fíky. Oběd byl více než vydatný a studené pivo zachránilo nejednoho z našich řad. Druhá ukázka byla v 18:00, teploty přece jenom trochu polevily a naše prořídle řady byly doplněny vojáky, kteří se navrátili s ozdravného pobytu u vodního toku. Nám zbylým nezbylo než provádět ochlazování v přilehlých kašnách a vodotryscích. Samotnou bitvu jsme opět zvládli na výbornou a organizátor nestačil zírat, co se dá předvést na jím vybrané ploše. Inu tam kde bojuje Apšeronec není nuda. Závěrečný masakr jízdou a střílení zajatců (nás) bylo třešinkou na pomyslném dortu našich hereckých dovedností. Po bitvě se část jedinců přesunula do tábora a vojáci, jež doposud neokusili blahodárnou koupel, byli odvezeni neustále pendlujícím automobilem k vodě, kde jsme smyli prach a pot z celého dne.
Večer začal krásně. Večeře opět luxusní, pitný režim vydatný, zábava na úrovni. Ovšem úderem 22:00 zaduly větry a přihnala se vichřice. Moje tropico málem skončilo zpátky v ČR bez mého přičinění. Začaly se kácet stany v celém táboře. Zběsilá snaha upevnit povlávající plachty stanů se přehnala celým táborem. Opět se ukázalo, že ke stanům se nedostává všech kolíků. A pak přišel přívalový déšť. Slabší jedinci se evakuovali do přistavených automobilů, kde strávili noc, ale my vytrvalí jsme to nakonec zvládli pod plachtami našich chatrných obydlí.
Ráno nás přivítalo rapidním snížením teplotního standartu a tak nic nebránilo dopolední procházce po krásách Bádenska. Bitva v 13:00 se odehrála podle podobného scénáře jako předchozí den. Je zajímavé, že největšího ohlasu se dostalo našemu několikrát zasaženému a zázračně obživlému bubeníkovi. Snad k tomu přispěl jeho nízký věk či jiné mně neznámé okolnosti, ale když jsem po několikáté vytíral zem bojiště já, nepovzdechl si nikdo. Díky iniciativě našeho technického zabezpečení se podařilo sbalit stany během bitvy a tak jsme ihned po bitvě mohli vyrazit směrem k sladkému domovu. Utrmácení, uvaření jsme se všichni šťastně vrátili domů a jistě již všichni zúčastněni včetně mně přemýšlí, kde nám bude odkapávat pot příště.
Fritz
